STAR WARS

Tank Juggernaut

Juggernaut měl být větší verzí AT-TE,a proto se svým předchůdcem sdílí značnou část technologie. Těžká pancíř stroje je téměř totožný s tím na AT-TE. Liší se však podvozkem,místo noho má 10 hnacích kol propojených s odolným systémem tlumičů. Díky tomu dokáže dosáhnout rychlosti až 200 km/h. Díky tomu a své velikosti (22metrů délka, 15 výška) se stává velmi účelným vozidlem, které vzbuzuje úctu už jen svým vzhledem. Ostatně jsme se o tom mohli přesvědčit v episodě 3 na planetě Kashyyyk. Nejvyšší rychlosti může dosáhnout v obou směrech,a to díky tomu, že má kabinu vpředu i vzadu. Uveze až 50 vojáků, nebo několik spídrmotorek či útočných spídrů. Juggernaut přezdívaný "valící se kolos" měl 3 rotační laserová děla, 1 střední blástrové dělo a dva vrhače třaskavých granátů. Po nástupu AT-AT upadl v zapomnění.

AT-OT

 

 

 

Pozemní síly armády Republiky a posléze Impéria se vždy spoléhaly, krom oddanosti své pěchoty, na kráčející obrněné kolosy společnosti Kuat Drive Yards. Právě ta má mimo jiné na svědomí i základní pěchotní transportér AT-OT.

 

 

Standardní kolos AT-OT dosahuje délky 14,3 metrů. Operativnost v téměř jakémkoliv terénu mu zajišťují 4 páry mechanických končetin, díky jejichž velikosti shlíží posádka k zemi z výšky zhruba 5,8 metrů. Ačkoliv jsou ostatní obrněnci ze série AT vesměs považováni za transporty, jejich využití nacházejí republikoví vojevůdci zejména jakožto sílu útočnou. AT-OT svému označení „transport“ rozhodně nedělá ostudu. Sám o sobě má sice nainstalován jeden pár předních a jeden pár zadních laserových kanónů, avšak jeho primárním úkolem často bývá „pouze“ převést vojáky z místa A na místo B, aniž by si tak jeho posádka ušpinila boty, či byla předčasně unavena aktivitou jakou je chůze, nedej bože běh. Přestože je tento transportér považován za ozbrojenou sílu, do čela svého vojska by ho nasadil jen generál nezkušený, u kterého je vysoká pravděpodobnost, že by to byl jeho poslední taktický tah ve funkci generála. Pro přímý boj tento kráčející kolos skutečně konstruován není. Svoje uplatnění v pozemních bitvách klonových válek nacházel spíše v zadních liniích, kde byl připraven popřípadě doplnit útočné síly o svou posádku. A ruku na srdce - houf klonovaných vojáků naskládaných na vrchu tohoto obrněnce vypadá přeci jen hrozivěji než tentýž houf stojící na vlastních nohách.

 

Unikátnost stroje představuje ale i jeho hlavní slabinu - nevýhoda přepravy v něm spočívá v tom, že díky absenci střešního pancíře (zkrátka a dobře - střechy) jsou jeho pasažéři nechráněni vůči útokům seshora a musí se tak spoléhat pouze na vlastní ostražitost a na velmi silný obvodový pancíř, kterým je vozidlo lemováno. AT-OT může nést standardně až 34 klonovaných vojáků, ale vyžaduje-li to náročnost mise, lze do něj naskládat i početnější partu.

 

Tento „vyhlídkový bojový autobus“ jsme mohli spatřit například klestíc si cestu bohatou florou planety Felucia pod velením Jedi Aayly Secury v poslední fázi Klonových válek – díky komandéru Blyovi byl právě transport AT-OT jedním z posledních kráčejících kolosů, které tato rytířka Jedi spatřila.